Vybrané recenze
Vybíráme pro vás nejzajímavější recenze od ostatních čtenářů. Pokud se zajímáte o knihy z určitého oboru, můžete si je vyfiltrovat pomocí kategorií v levém sloupci.
Příběhy z Kávobaru
Detail knihy Příběhy z Kávobaru
Příběhy z Kávobaru, Tutus, Ich bin tot/Jsem mrtev
22. 4. 2016
Všechny tři knihy, které Zdenek Primus napsal a které knihkupectví Kanzelsberger nabízí, jsem si přečetla, avšak v opačném pořadí, než jak byly vydány. Doporučuji udělat to také tak, a to z následujících důvodů:
Příběhy z Kávobaru. Po jejich dočtení se totiž u Vás projeví doslova abstinenční příznaky a budete si muset přečíst i ty další dvě. Autor se zde zaměřuje především na příběhy z každodenního života, se všemi jeho rozmanitými variacemi na mezilidské vztahy. Odehrávají se v malé literární kavárničce na Staré Praze, uprostřed intelektuální literární společnosti, ale i mladých lidí. Dějí se vlastně vedle každého z nás, v podání autorova stylu však působí na naší duši jako balzám. Jsou laskavé a utěšující a zároveň tajemné až magické, někdy absurdní, se schopností najít v nás zasunuté vzpomínky a podívat se na ně právě tak. Laskavě a s úlevou. A určitě se budeme muset zeptat - Co když se to opravdu stalo?
Tutus – reklama na nedokonalost je trochu něco jiného - každý jednotlivý příběh ve vás vyvolá jiné rozpoložení, a to je právě to, co na Vás zanechá takový dojem. Je to vlastně opravdu reklama na nedokonalost, jak je uvedeno i v titulu. Zde najdete úplně všechno. Lásku, vtip, napětí, horor i erotiku. A zase to tajemno. A zcela jistě tam někde najdete i sami sebe. Během čtení budete napnutí, někdy až vyděšení, ale i dojatí a celou dobu se budete tak trochu usmívat. Je to o muži a jeho trochu bezradném vztahu k ženám. Autorův styl upoutá ženy, ale i muže, neboť jak říká sám autor, Tutusem být nebudou chtít, ale kdyby si museli vybrat, tak budou raději Tutusem, než mužem bez srdce.
Novelu Ich bin tot/Jsem mrtev zmiňuji úmyslně až nakonec, přestože ji autor napsal jako první. Přečtete ji jedním dechem. Pohodlně se usaďte a nechte se unést přímo do tepla řeckého ostrova i s tou vůní moře a…kočičíma očima, svítícíma v temnu noci… Nebude to však žádná idylka. Tento příběh se odehrává dlouho po válce v mužích, kteří v ní bojovali. A Vám bude v tuto chvíli jedno, na které straně. Jsou stále ještě raněni – fyzicky i psychicky. Cítí vinu a nedokáží si ji odpustit. Neumí se smířit nejen sami se sebou, ale ani se vztahem svého okolí k nim, tenkrát i nyní. Pět z nich se tedy sejde na tomto ostrově, kde za války, jako řadoví němečtí vojáci zažili několik šťastných týdnů bez jediného výstřelu. Je to velmi silný příběh, který doporučuji dočíst až do konce – závěr je šokující. Oceňuji styl autora, který mě úplně pohltil a také téma, které je, bohužel, stále aktuální.
Ve všech svých příbězích používá Zdenek Primus citlivý a nepodbízivý literární styl, místy poetický, s obsahem napětí a tajemna a nezapomíná ani na osobitý jemný humor. Každý příběh má nejméně jednu překvapivou nebo absurdní pointu. Některé příběhy jsou až kruté. Využívá v nich svých životních zkušeností a skutečných zážitků, autobiografických prvků a bohatých znalostí historie. Ať už čekáte od dobré knížky cokoliv, próza Zdenka Primuse má velké předpoklady Vám to splnit, budete-li sami chtít.
