Čína zaznamenává v posledních letech unikátní vzestup. Její nabytá moc se přitom projevuje různě. Napíná svaly na hranicích, snaží se proniknout do Evropy s iniciativou „Nové hedvábné stezky“ a její celkový globální vliv roste. To se zrcadlí také v jejích ambicích – Čína vojensky sílí a rostou taktéž její nacionalistické tendence, jejichž příkladem je dění v Hongkongu nebo uvěznění více než jednoho milionu Ujgurů v převýchovných táborech. Navzdory tomu Čína zůstává velkou neznámou. Mnozí ji nadále považují za neproniknutelnou obrovskou komunistickou zemi na opačném konci světa, která se dorozumívá obtížně pochopitelným písmem. Země se však stává důležitým aktérem také ve střední Evropě a potřebujeme jí porozumět, abychom se s ní naučili žít.
Kniha obsahuje všechny důležité informace sepsané srozumitelně a jasně pro každého, kdo má zájem tuto zemi lépe pochopit. Jde o publikaci, která komplexním způsobem mapuje společenskou, ekonomickou, kulturní, náboženskou i politickou situaci v Číně. Přeložila Klára Dubravčíková. Autoři: Kristína Kironská je akademická výzkumnice, která dlouhá léta působila na Taiwanu, kde mimo jiné přednášela na University of Taipei a organizovala lidskoprávní přednášky v rámci Amnesty International. Aktuálně působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a ve Středoevropském institutu asijských studií. Richard Q. Turcsányi je programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií, kromě toho působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Mendelově univerzitě v Brně. V minulosti absolvoval výzkumné pobyty na institucích jako University of Toronto, National Chengchi University v Taipei, Peking University a European Institute of Asian Studies v Bruselu. Je autorem několika odborných knih a článků a účastní se veřejné debaty o čínské zahraniční politice a vztazích se (střední) Evropou.
Luboš Bělka působí na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde se věnuje především tibetskému buddhismu. Od počátku 90. let opakovaně navštěvoval Burjatsko, krajinu kolem jezera Bajkal, a studoval tam obnovu místní formy buddhismu, která nastala po pádu sovětského režimu a jeho oficiálního ateismu. Kromě odborných a popularizačních článků publikoval i několik monografií v češtině i v angličtině. Klára Dubravčíková je sinoložka, která své zkušenosti získala během studia v České republice, na Taiwanu a v Číně, kde také dlouhodobě žila. V současnosti působí ve Středoevropském institutu asijských studií. Denisa Hilbertová působí jako akademická pracovnice na Masarykově univerzitě v rámci semináře čínských studií od roku 2014, předtím přednášela na Karlově univerzitě. Je dlouhodobou členkou a spolupracovnicí European Association of Taiwan Studies. Vystudovala Karlovu univerzitu a National Chengchi University v Taipei. Barbara Kelemen j e bezpečnostní analytička, která se věnuje čínské bezpečnostní politice. Studovala v Pekingu a Hongkongu a působila ve více zahraničních institutech, které se věnují čínské politice. Aktuálně působí v londýnské bezpečnostní firmě jako analytička pro Asii a Pacifik a ve Středoevropském institutu asijských studií. Martin Šebeňa vystudoval sinologie, politologii a finance a v současnosti je doktorandem na Hongkongské univerzitě a výzkumník ve Středoevropském institutu asijských studií. V minulosti pracoval ve finanční oblasti ve Švýcarsku, Austrálii a v Hongkongu. Filip Šebok je sinolog, který studoval čínštinu a mezinárodní vztahy v Česku a v Číně. V Pekingu žil tři roky, v současnosti působí v Asociaci pro mezinárodní otázky v Praze jako expert na Čínu a rovněž ve Středoevropském institutu asijských studií. Matej Šimalčík je výkonný ředitel Středoevropského institutu asijských studií. Zabývá se čínskou zahraniční a bezpečnostní politikou, strategickou kulturou a vztahy mezi Čínou a Evropou. Vystudoval právo na Masarykově univerzitě v Brně a východoasijská studia na University of Groningen v Nizozemsku. Část studia strávil na pekingské Tsinghua University.