Archa paměti
Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím
- Info:
- Academia, Židovské muzeum v Praze, 2013 (1.) - váz., 300 str.
- EAN:
- 9788020022004
- ISBN:
- 978-80-200-2200-4
Recenze:
Publikace věnovaná více než stoleté historii mimořádné muzejní instituce zároveň v mnohém odráží dramatické osudy českých a moravských Židů v minulém století. Kniha se opírá o obsáhlý výzkum v domácích i zahraničních archivech. Přináší množství objevných informací a mnohé události v historii muzea staví do nového světla. Mimo jiné vůbec poprvé nabízí ucelený náhled na válečné dění v této instituci, o němž kolují mnohé legendy a hypotézy. Podle zjištění autorky je však zjevné, že nejznámější z nich, o muzeu vyhynulé rasy, je více metaforou než skutečným obrazem toho, co se ve válečném pražském židovském muzeu doopravdy dělo. Pozornost je dále věnována chaotickému poválečnému dění, v němž nemnozí čeští a moravští Židé, kteří válku přežili, museli paradoxně obhajovat svou vlastní existenci. Kniha následně charakterizuje působení židovského muzea v podmínkách komunistického režimu, nepřátelského židovským tématům. I když má publikace charakter odborného textu doplněného rozsáhlým poznámkovým aparátem, je napsána čtivým jazykem a příběh muzea, který se před čtenářem odvíjí, má díky historickým okolnostem rychlý a dramatický spád. Odkrývá pozadí instituce, která patří k nejnavštěvovanějším muzeím na světě. Její existence přitom – v rozporu s panující představou – nikdy nebyla samozřejmostí, ale výsledkem obtížného boje a úsilí řady vynikajících židovských osobností. Text doprovázejí četné, mnohdy unikátní ilustrace dokreslující dosavadní spletitou cestu Židovského muzea v Praze.
Další knihy z kategorie Historie (3940)
Recenze produktu Archa paměti
Četli jste tuto knihu? Napište k ní vlastní recenzi!
Napsat recenziPozoruhodná kniha Magdy Veselské mapuje osudy Židovského muzea v Praze od roku 1906 až téměř do současnosti. Jeho počátky jsou v podstatě obdobné počátkům mnoha dalších muzeí, která u nás vznikala především od sklonku 19. století. U zrodu stál jeden či více nadšenců, kteří měli vizi uchování památek na historii ať už určitého místa, osobnosti nebo etnika. Právě vzhledem k osudům židů na našem území (autorka vysvětluje, proč píše žid s malým počátečním písmenem tím, že mnozí židé, kteří se stali oběťmi nacistů se sami za židy už nepovažovali) je nejzajímavější část knihy mapující historii od druhé poloviny 30. let 20. století. Čtenář se dozví, proč na území Protektorátu Čechy a Morava nedošlo k tzv. křišťálovým nocím, kdy byly například zničeny synagogy v pohraničních oblastech, které připadly nacistické říši. Je zajímavé, že se podle dobových dokumentů do shromažďování sbírek muzea z židovských obcí, jejichž členové zmizely v transportech do vyhlazovacích táborů, nijak nepromítala situace po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy a po jeho smrti z rukou českých parašutistů. Pozoruhodné jsou i osudy muzea i těch, kdo přežili holocaust, po skončení války. Židé, kteří se vrátili, ale při sčítání v roce 1930 udali německou národnost, například neměli podle Benešových dekretů nárok na vrácení majetku. Z osobností, které měly za války a po ní pro budování muzea velký význam, je právem věnována hlavní pozornost Josefu Polákovi (zahynul ve vyhlazovacím táboře) a Hany Volavkové, která byla ředitelkou do roku 1961, tedy i v 50. letech, které v souvislosti s procesem Rudolfa Slánského byly výrazně antisemitské. Ostatně ani období normalizace nebylo pro muzeum nijak jednoduché. Snad se ani nechce věřit tomu, že v Židovském muzeu nesměla být prezentována historie Židů, ale jen umělecké předměty (stříbro, textilie) a ani jejich tragický osud za války, když tak jen jako součást prezentace dalších obětí nacismu.
